Láska vs. strach

Člověk koná buď z lásky, nebo ze strachu

by with No Comment Nezařazené

Jednoduchá věta, jejíž význam je obrovský. Troufám si tvrdit, že většina z nás je naučená konat spíš ze strachu – abych se neztrapnila, aby mě nepřestali mít rádi, aby si nemysleli, že jsem divná. Shrňme to,  aby mě neodmítli. Protože odmítnutí – vyloučení z tlupy – rovná se smrt. Vede to k nepříliš veselému životu, ve kterém se neustále něčeho bojíme.

Přitom, když prohlédneme a začneme konat většinou z lásky, úroveň našeho prožívání se najednou dramaticky promění. Když konáme z lásky, konáme pro radost a potěšení sebe i druhých. Náš život začne být barevnější, šťastnější a my začneme zářit.

Nejde o to přestat se bát. Strach je tu od toho, abychom přežili, takže ho v životě potřebujeme. Je ale dobré začít si uvědomovat, kdy nám jde opravdu o život a kdy se bojíme vlastně jen proto, že jsme naučení se bát. Čím častěji bude naší motivací láska, tím šťastnější a spokojenější život povedeme.

Vařme jídlo pro rodinu s myšlenkami na lásku, kterou přidáváme jako tajnou ingredienci. Uklízejme svůj domov s láskou proto, že chceme, aby nám doma bylo dobře ne proto, že bychom měli nebo proto, že se to tak dělá. Pojďme pouštět lásku, radost a potěšení do života.

Pohodové šestinedělí anebo ne?

Pohodové šestinedělí anebo ne?

by with No Comment Mateřství

Jak vzpomínáte na svoje první šestinedělí? Nebo co si o něm myslíte, pokud vás teprve čeká?

Mé první šestinedělí rozhodně nebylo reklamou na štěstí, jak se nás snaží přesvědčit reklama a všeobecný pohled na novopečené maminky. Byly chvíle, kdy bych se toto období nebála nazvat peklem na zemi.

Máte vedle sebe maličkého, bezmocného tvorečka, který je absolutně závislý na vaší péči. Chcete pro něj jen to nejlepší, ale sama pořádně nevíte, co to vlastně je.

A on brečí a brečí a vy nevíte proč. Má hlad? Trápí ho bříško a prdíky? Přejedl se nebo si naopak dal málo? Jak to máte poznat? Jak mu máte pomoci?

Hlavou vám jedou všechny možné scénáře, hledáte pomoc na internetu, ve FB skupinách, mezi kamarádkami, laktačními poradkyněmi, ptáte se pediatra… Všichni vám tvrdí, že je všechno v pořádku. Ale vy přesto máte pořád pocit, že není. Připadáte si neschopná a říkáte si, že jste jako máma selhala.

Lze selhat v šestinedělí?

Můžu vás uklidnit. Neselhala jste. Tohle všechno jsou příznaky toho, že to děláte dobře, jen si to neuvědomujete.

Nikdo nás neučil být mámou. Nikdo nám neřekl, že je to sice ta nejkrásnější věc, která se nám může přihodit, ale zároveň je taky tou nejnáročnější. Přijetím této role přijímáme plnou zodpovědnost za život našeho miminka. A to je velká věc.

Potřebujete jen čas a podporu. Časem se pro vás všechny nové situace stanou všedními a už ve vás nebudou vyvolávat tolik pochybností. A podpora je dobrá pro chvíle, kdy pochybnosti přijdou, aby vám dodala odvahu a potvrdila, že vše, co děláte, děláte dobře.

Víte, že existují ženy, které se zaměřují na pomoc a podporu v období po porodu? Říká se jim poporodní duly a dokáží vám pomoci s širokou škálou problémů či otázek. Zkuste mrknout třeba na poporodnidulamisa.cz nebo se poohlédněte ve vašem okolí. 

Nejste špatné mámy, jste jen nezkušené a vše je pro vás nové. Vydržte a uvidíte, že brzy si svoje mateřství začnete užívat.

Pokud potřebujete svou situaci probrat nebo si chcete prostě jen popovídat, můžeme si domluvit konzultaci a společně se na vše podívat 😉

Bilance 2020

Bilance 2020

by with No Comment Nezařazené

Možná vám přijde, že na bilancování loňského roku už je trochu pozdě, ale mně se zdá, že je ten pravý čas. Dle čínského kalendáře začal včera solární nový rok a já mám chuť bilancovat právě teď.

Rok 2020 pro mě byl rozhodně turbulentní. A to přesto, že jako mámu na rodičovské mě tolik neovlivnila situace kolem covidu. Už koncem roku 2019 jsem se dostala na pokraj svých psychických i fyzických sil a skončila na psychiatrii se syndromem vyhoření a psychotickou poruchou.

A tak začalo moje nové učení – jak poznat sama sebe, jak se sobě věnovat, jak o sebe pečovat?

Přišla jsem si na tyto věci:

  • Kvalitně odpočívej a spi
  • Buď sama sobě prioritou
  • Neboj se požádat o pomoc
  • Vytvářej čas pro sebe
  • Poslouchej své tělo

Zjistila jsem, že spánek je alfou a omegou spokojeného života. A já ho dlouho podceňovala. V noci jsem se nevyspala kvůli dětem a přes den jsem radši pořád něco dělala než abych odpočívala. Pak se najednou stalo, že jsem nemohla usnout ani v noci. Třeba i několik nocí za sebou. A pak už mě odvážela rychlá k hospitalizaci, protože jsem se začala chovat zvláštně. Proto spánek opravdu nepodceňujte.

Pochopila jsem, že abych mohla být prospěšná dětem i společnosti, musím se stát sama sobě prioritou. Že se nejdřív musí postarat sama o sebe, potom o děti a až potom o ostatní, pokud mi zbydou síly.

Taky jsem pochopila, že není žádná ostuda požádat o pomoc. Ať už v péči o děti, o své zdraví nebo o cokoli dalšího.

Velmi důležité pro mě je vytvářet čas sama pro sebe. Denně. Alespoň pár minut. Jedině tak se začnou dobíjet moje vnitřní baterky.

Bez těchto věcí nemá tělo šanci regenerovat a tvořit dostatek energie pro další fungování.

Jsem žena. Jsem cyklická bytost. Někdy mám sílu na rozdávání a někdy ji potřebuju čerpat. Už dál nemůžu jet jako buldozer na plný plyn. I jemu dojde šťáva, pokud pravidelně netankuje. Jak mi mé moudré tělo jasně ukázalo.

Ženy, buďme si vědomy své cykličnosti a křehkosti. Poslouchejme své tělo. Pak zvládneme vše, co budeme chtít a jako bonus to bude bez námahy a elegantně.