Včera hojně hořely ohně. Ohně, které od pradávna symbolizují očistu, proměnu a příchod nejsvětlejší části roku. Beltaine, svátek na pomezí jara a léta, v sobě nese něco hluboce živého a léčivého. Připomíná nám, že život není jen o výkonu, povinnostech a nekonečném přemýšlení. Je také o prožívání, spojení, vášni, radosti a návratu k sobě.
Možná právě proto se v tomto období tolik mluví o lásce. Nejen o té partnerské, ale i o lásce k životu, k vlastnímu tělu, k přírodě a k našemu vnitřnímu světu.
Oheň jako symbol proměny
Když se dívám do plamenů, vždy cítím zvláštní klid. Jako by oheň dokázal vzít vše těžké, co si v sobě neseme, a proměnit to v něco lehčího. Pro mě osobně jsou beltainové ohně symbolem vědomého loučení.
Spaluji v nich vše, co mi už neslouží.
Nezdravé vzorce chování a myšlení.
Staré křivdy.
Nedorozumění.
Bolesti.
Strachy.
Nemoci a vyčerpání, které jsem překonala.
Ne proto, že bych chtěla popřít minulost. Ale protože už nechci, aby určovala moji budoucnost.
A právě tady se přirozeně propojuje dávná symbolika s tím, čemu dnes říkáme regulace nervového systému.
Co je vlastně regulace nervového systému?
Náš nervový systém neustále vyhodnocuje, zda jsme v bezpečí. Pokud dlouhodobě žijeme ve stresu, tlaku, napětí nebo v neustálé pohotovosti, tělo se dostává do režimu přežití. A v takovém stavu je velmi těžké cítit radost, tvořivost, blízkost nebo skutečné spojení.
Můžeme fungovat. Můžeme podávat výkony. Můžeme zvládat povinnosti.
Ale často nejsme opravdu přítomní.
Beltaine nám připomíná něco velmi důležitého: život se nemá jen přežít. Má se prožít.
Oheň, tanec, zpěv, doteky, příroda, vědomé zastavení, vděčnost nebo sdílení s lidmi, které milujeme — to všechno jsou přirozené způsoby, jak tělu vracet pocit bezpečí.
A právě v bezpečí může nervový systém konečně povolit obranné mechanismy.
Síla spojení muže a ženy
Beltaine je odjakživa oslavou plodnosti a spojení mužské a ženské energie. Nejde jen o fyzickou rovinu. Jde o princip tvoření.
Spojení síly a jemnosti.
Akce a plynutí.
Stability a intuice.
Právě z tohoto propojení vzniká nový život. Největší zázrak.
A nemusí jít pouze o dítě. Může to být nový směr, nový projekt, nové rozhodnutí, nový vztah k sobě samým.
Nacházíme se v nejplodnějším období roku. Příroda kvete, vše se probouzí a expanduje. A stejně tak i my máme možnost znovu oživit své vnitřní zdroje.
Co si přejeme do života pustit?
Toto období je nádhernou příležitostí zastavit se a položit si několik jednoduchých, ale důležitých otázek:
- Co už nechci dál nést?
- Kde se zbytečně držím strachu?
- Co mi bere energii?
- Co naopak chci vědomě vyživovat?
- Po čem moje duše skutečně touží?
Když se naše pozornost přestane soustředit pouze na problém, začne se postupně otevírat prostor pro nové možnosti.
Vděčnost, přítomnost a vědomé prožívání totiž nejsou žádné ezoterické fráze. Jsou to velmi konkrétní způsoby, jak tělu i mysli připomenout, že právě teď jsme v pořádku.
Návrat k jednoduchosti
Možná nepotřebujeme další návody na dokonalý život.
Možná potřebujeme víc ohně.
Více opravdovosti.
Více doteků.
Více smíchu.
Více ticha.
Více času venku.
Více propojení sami se sebou.
Možná právě proto nás podobné tradice stále přitahují. Připomínají nám něco pradávného, co jsme možná nikdy úplně neztratili — schopnost cítit život naplno.
A tak oslavme toto období.
Plně ho prožijme.
Dovolme si pustit staré a otevřít se novému.
Soustřeďme se na to, za co jsme vděční.
A na to, co si opravdu přejeme do života pozvat.
Přeji vám krásný, laskavý a vědomě prožitý lásky čas.
BG
