Penny Simkin dělí přístupy k porodu na „emocionální“ a „technologický“. V prvním případě je kladen důraz na vztah mezi rodící ženou a poskytovateli péče, spočívá v pozorování chování rodící ženy a dalších aspektů a snaží se vytvořit respektující prostředí, které do porodu pokud možno nijak nezasahuje.

Druhý případ je nejčastější ve velkých porodnicích, kde má personál na starosti více rodiček najednou a není tolik prostoru pro vytvoření emocionální vazby mezi rodící ženou a poskytovatelem péče. „Technologický“ přístup se spoléhá spíše na přístroje a různé výsledky měření. Oba přístupy mají podobné výsledky, co se týče výsledku v podobě zdravých maminek a miminek. Záleží jen na vás, který přístup je vám bližší.

Bez problémů je možné oba přístupy kombinovat. Pro rodičky, které prožívají komplikovaný porod, nebo u kterých hrozí riziko komplikací, je tato kombinovaná péče tou nejbezpečnější a nejefektivnější.

Následně si probereme zásahy do porodu a řekneme si, proč by se neměly používat rutinně tak, jak uvádí International Childbirth Iniciative v brožuře 12 kroků k bezpečné péči o matku-dítě a rodinu.

Zásahy do porodu, které by se neměly rutinně používat:

Klystýr

(+) může být užitečný, pokud má žena zácpu, která v rané fázi porodu neustoupí

(-) bývá to ženám trapné a nepříjemné => zpomalení porodu

Odloučení blan od dolního děložního segmentu (Hamiltonův hmat)

Provádí se během vaginálního vyšetření, kdy lékař zavede prst do děložního hrdla a přizvedne amniový vak. Tímto jemným podrážděním se lokálně vyplaví prostaglandiny, které podněcují zrání děložního hrdla a děložní stahy.

(+) mírně snižuje počet porodů vyvolaných oxytocinem

(-) riziko protržení vaku blan, zanesení infekce nebo vznik krvácení, bolestivost pro ženu

Umělé protržení vaku blan (Amniotomie)

(+) Výzkumy ukazují, že zkracuje dobu porodu o 7 – 40 %. Otázkou zůstává, zda je to k něčemu dobré.

(-) může způsobit tíseň plodu, tím zvyšuje riziko císařského řezu, zvyšuje riziko infekce u matky, může přispět k prolapsu (výhřezu) pupečníku

Nástřih hráze (Epiziotomie)

Nastřižení perinea, tedy tkáňového valu tvořícího překážku mezi spodní částí poševního vchodu a řitní oblastí. Provádí se proto, že porodníci věří, že chrání při vaginálním porodu svalstvo pánevního dna před natržením a také brání tomu, aby se svaly příliš roztáhly a ztratily svou pružnost. Může být veden přímo dolů (mediální nebo středová epiziotomie) nebo dolů a do strany (mediolaterální epiziotomie).

 (+) u žen při instrumentálním porodu snižuje procento perineálních poranění.

(-) hrozí větší pravděpodobnost análních trhlin, není méně bolestivý než spontánní natržení, nevede ke zkrácení druhé doby porodní, hrozí zvýšené riziko infekce a vznik otvorů mezi pochvou a rektem, způsobuje neschopnost držet plyny nebo stolici, zvyšuje ztrátu krve, hrozí výskyt bolesti při pohlavním styku.

Jak se bránit? Svěřte se do péče člověka s nízkým procentem nástřihů, odmítněte rutinní nástřih, pravidelně cvičte, můžete provádět masáž hráze, odmítněte epidurální analgezii, tlačte, když cítíte přirozené puzení a dýchejte, jak vám vaše tělo dovolí, roďte ve vzpřímené pozici nebo s nepříliš roztaženýma nohama.

WHO tuto praktiku rutinně ani volitelně nedoporučuje.

Častá nebo opakovaná vaginální vyšetření

Vaginální vyšetření spočívá v tom, že lékař nebo porodní asistentka zavede prsty do vaginy až k děložnímu čípku a pohmatem zjišťuje změny na čípku. Vyšetření slouží k orientaci v postupu porodu. WHO doporučuje vaginální vyšetření provádět každé 4 hodiny.

(+) orientační představa o fázi porodu.

(-) hrozí riziko zanesení infekce, nepříjemné pro ženu => zastavování porodu.

Odpírání jídla a pití

Toto doporučení vzniklo ve 40. letech, kdy se i porody prováděly v celkové anestezii a hrozilo při ní vdechnutí částí obsahu žaludku.

(+) nejsou prokázány

(-) hlad a žízeň představují pro ženu velké nepohodlí, dehydratace může být příčinou horečky, má také souvislost s dlouhými porody, zvýšenou potřebou oxytocinu a instrumentálním zakončením porodu.

Co jíst a pít při porodu? Ze začátku porodu jsou dobrá lehká a dobře stravitelná jídla (např. banány, jogurty, polévky), později pak doplňovat energii např. hroznovým cukrem či kostičkou čokolády. Na pití je nejlepší čistá voda, ideálně každých 15 – 30 minut nebo minimálně jednou za hodinu, aby bylo tělo dobře hydratované a zvládalo zátěž, kterou porod je.

Udržování matky na lůžku nebo v nehybné pozici

WHO doporučuje, aby ženy bez i s epidurální analgesií byly povzbuzovány k zaujetí pozice dle vlastního výběru, včetně vzpřímených poloh. Pro rutinní udržování ženy na lůžku není důvod.

Poloha vleže na zádech, případně s nohama ve třmenech

Zde platí stejně jako v předchozím bodě, že WHO doporučuje, aby ženy s i bez epidurální analgesie byly povzbuzovány k zaujetí pozice dle vlastního výběru, včetně vzpřímených poloh.

Poloha vleže byla zavedena francouzským králem, aby mohl vidět narození svého potomka. Zdravotníci tuto pozici rádi využívají, protože mají přímý výhled na vulvu a rodící se dítě.

(-) působí proti gravitaci, hůře se v ní snáší kontrakce, může dojít ke zpomalení toku krve a přísunu kyslíku dítěti.

Tlačení řízené poskytovatelem péče

WHO doporučuje, aby ženy ve vypuzovací fázi druhé doby porodní byly podpořeny v tlačení řízeném vlastními pocity nucení na tlačení.

Dříve bývalo jedinou možností, dnes se používá v následujících případech:

• Byla použita analgezie a matka si plně neuvědomuje nucení na tlačení.
• Miminko sestupuje příliš pomalu a porodník uvažuje o instrumentálním vybavení miminka.
• Někde tato praktika stále přetrvává, je dobré se přeptat, jaký vztah má porodnice k řízenému tlačení.

Tlak na fundus dělohy (Kristllerova exprese)

Tlak vyvíjený předloktím na dělohu rodící ženy. V roce 1952 byla prohlášena za postup non lege artis (neodpovídá nejvyššímu dosaženému vědeckému poznání). WHO tuto praktiku nedoporučuje. Česká gynekologická společnost povoluje pouze jemný tlak na fundus. Hranice mezi Kristllerovou expresí a jemným tlakem na fundus je však velmi tenká.

(-) matce hrozí ruptura dělohy, zlomeniny žeber, poranění pochvy a hráze, prolaps dělohy, močová inkontinence, oční vady způsobené zvýšeným nitrolebním tlakem, pocit neschopnosti porodit své dítě, posttraumatická stresová porucha. U dítěte hrozí poranění až obrna brachiálního plexu, zlomeniny klíčních kostí, pažní kosti, mikroblokády krčních obratlů, Kiss syndrom, krvácení do mozku, oční poruchy, poruchy sání, poporodní úzkost, mentální poruchy.

Okamžité podvázání pupečníku

WHO ve svých doporučeních píše, že pro zlepšení zdraví matky a dítěte a jeho vhodné výživy se doporučuje odložit přerušení pupeční šňůry (nepřerušovat ji dříve jak 1 minutu po porodu dítěte). Ideální je počkat do chvíle, kdy pupečník zbělá a ochabne (obvykle 1 – 5 minut).

Oddělení matky od dítěte

WHO doporučuje, aby novorozenci bez komplikací měli k prevenci hypotermie a podpoře kojení během první hodiny po porodu zajištěn kontakt kůže na kůži se svojí matkou.

Není jediný důvod v případě zdravého novorozence i matky, aby se po porodu děťátko odnášelo. Případná vyšetření mohou počkat nebo se mohou provést na těle matky.

V příštím článku se podíváme na zásahy do porodu, které je v určitých situacích dobré zvážit.