Někdy se porod nevyvíjí fyziologickým způsobem a může být vhodné do něj zasáhnout, aby maminka i miminko byly v pořádku. Výčet postupů, které je vhodné za určitých okolností zvážit najdete níže.

Možné postupy při zásadních nebo pohotovostních situacích:

Umělé vyvolání nebo urychlování porodu

Termín porodu nám orientačně říká, kdy by se miminko mělo narodit. Pravdou ale je, že se dá těžko přesně stanovit. Pouze 4 – 5 % dětí se narodí v termínu. Často se děti rodí + – 10 dní před nebo po termínu. Zdravé těhotenství trvá 37 – 42 týdnů. A drtivá většina miminek se narodí před 42. týdnem. Přesto lékaři začínají mluvit o vyvolání už kolem 40. týdne. Nenechte se znervóznit.

Říká se, že kdo se pravidelně miluje, nepřenáší ☺.

Výzkumy tvrdí, že vyvolání porodu kolem 41. týdne vede k nižšímu riziku perinatální úmrtnosti (1‰ vs. 3‰) a menší pravděpodobnosti císařského řezu než vyčkávání či odložené vyvolání. V termínu 41 + 3 lékaři už na vyvolání porodu naléhají a mají k tomu dobré důvody.

Umělé vyvolávání porodu u fyziologického těhotenství bez komplikací nedává smysl, narušuje hormonální orchestr a celou fyziologii porodu. Je-li však žena po 41. týdnu těhotenství nebo trpí-li nějakými komplikacemi, je vhodné ho zvážit.

Pokud bude tlak na vás sílit a vy budete chtít miminku pomoci na svět, existují přírodní metody, které lze využít. Michel Odent však říká, že neexistuje žádná přirozená technika vyvolání porodu, protože opomíjí signály vydávané dítětem. Zda a jakým způsobem se bude porod rozvíjet, vždy závisí na zralosti porodních cest a také na zralosti dítěte k životu mimo dělohu.

Kdy je vhodné uvažovat o vyvolání porodu:

• Matka trpí nějakou chorobou jako je cukrovka, srdeční onemocnění, onemocněn plic nebo vysoký krevní tlak.
• Matka chronicky trpí virovým onemocněním ze skupiny oparů (herpes), nastalo klidové období bez výskytu infekčního ložiska a termín porodu se blíží.
• Těhotenství trvá více než 41 týdnů.
• Plodová voda odtekla před více než 24 hodinami.
• Plod roste pomalu a je na svůj věk malý (díky špatné funkci placenty).
• Plod je v děloze příliš stresován.

Neúplný výčet nefarmakologických metod vyvolání porodu je následující:

• Sporýš
• Ricinový koktejl – některé PA od jeho užití odrazují, protože účinek může být příliš silný, žena by ho neměla užívat sama bez odborného dohledu
• Sex
• Pupalkový olej
• Akupresura
• Stimulace bradavek a TENS
• Aromaterapie
• Chůze

Pokud chcete využít některou z výše popsaných metod, vždy se poraďte s odborníkem. Ač se jedná o přirozené metody, jejich účinek může být stejně silný jako u lékařských metod. Proto je vždy dobré je aplikovat po konzultaci s odborníkem a ne jen po přečtení univerzálního návodu na internetu.

K lékařské indukci porodu se přistupuje obvykle v termínu 41+3 (10 dní po termínu ve 40. týdnu) nebo pokud odteče plodová voda a do 24 hodin se nerozběhnou stahy.

Existuje několik variant, jak lékařsky rozběhnout porod:

• Hamiltonův hmat (dotyková stimulace plodových obalů)
• Tablety s prostaglandiny
• Dilatační balonek
• Umělý oxytocin – nejčastější varianta

(+) může pomoci rozběhnout zastavující se porod, když je žena vyčerpaná nebo má komplikace a je třeba, aby se děťátko rychle narodilo

(-) může vyvolat silnější stahy, způsobuje bolestivější porod, je nutné zavedení infuze a připojení k monitoru. Může způsobit hyperstimulaci dělohy a tím i tíseň plodu. Zvyšuje riziko silného poporodního krvácení a výskyt novorozenecké žloutenky a riziko císařského řezu. Při uvolňování vlastního oxytocinu produkuje tělo také endorfiny, které pomáhají méně vnímat bolest, to se při umělém oxytocinu neděje.

Podání tekutin nitrožilně (infuze)

(+) objeví-li se při porodu komplikace, může se jednat o život zachraňující praktiku

(-) zvyšuje riziko potíží s rozběhnutím kojení (oteklá prsní tkáň může dělat problémy s přisátím miminka => nedostatečná stimulace bradavky => snížená tvorba mléka), může vést k vyšší porodní váze miminka, která se rapidně sníží vylučováním => zdánlivě větší váhový úbytek. Zavedení kanyly také částečně omezuje volný pohyb.

Kontinuální elektronické monitorování plodu

Používá se k němu kardiotokograf (CTG). Během monitorování má žena na břiše připnuté dvě elektrody pomocí dvou pásů. Často porodníci sledují více výsledky monitoru než chování samotné ženy.

(+) je užitečné v případě urychlování porodu umělým oxytocinem, nebo když poslechové vyšetření naznačuje možný výskyt problému

(-) zvyšuje se pravděpodobnost ukončení porodu císařským řezem, přerušené používání má stejné výsledky jako kontinuální používání, může omezovat matku v pohybu.

Cévkování

Cévka se zavádí do močového měchýře za účelem jeho vyprázdnění obvykle před tlačením. Může to být pro ženu obtížné až traumatické. U fyziologického porodu je dostatečné, když je žena povzbuzována k pravidelnému močení.

Použití kleští a vakuového extraktoru

Pravděpodobnost jejich použití je vyšší, pokud je porod vyvolávaný.

Vakuum extraktor

Ve vypuzovací fázi se na hlavičku miminka přiloží silikonová, plastiková nebo kovová čepička o průměru cca 8 cm. Ta je připevněna k držadlu a přístroji, který vyvíjí dostatečný, ale bezpečný podtlak. Během stahu, zatímco matka tlačí, porodník táhne za držadlo a vytahuje miminko ven. Pokud táhne příliš silně, čepička z hlavičky spadne.

Provádí se, když je druhá doba porodní prodloužená, protože matka je příliš unavená, nebo proto, že kvůli podané analgezii není schopná dostatečně tlačit.

Když je vypuzovací fáze dlouhá, protože miminko je příliš velké a matka potřebuje s tlačením pomoci.

Jestliže se děťátko dostane na poslední chvíli do takového stresu, který by mohl ohrozit jeho život.

(+) méně invazivní než kleště nebo císařský řez, není nutná episiotomie, může být použita i když hlavička ještě není sestouplá až na dno pánevní.

(-) díky podtlaku vznikne na hlavičce malý otok, který vypadá jako velká boule, někdy mizí několik dní i týdnů, když čepička spadne, rodičku to může polekat, někdy vznikne modřina nebo jiné poranění, ale je to vzácné, někdy lékaři nemají praxi s tímto zakončením porodu.

Porod pomocí kleští

Kleště podobné lžíci na salát jsou zavedeny do pochvy po obou stranách hlavičky. Pak se uzamknou v určité poloze, aby nešly více stisknout.

Používají se, když je vypuzovací fáze prodloužena, protože matka není schopna dostatečně tlačit, děložní stahy slábnou, miminko je příliš velké. Nebo jestliže miminko sestoupilo do pánve a došlo k vážnému poklesu ozev. (Pokud je miminko výše v porodním kanálu, je bezpečnější použít vakuum extrakci nebo císařský řez).

(-) vždy vyžaduje místní znecitlivění a nástřih hráze, vzácně může dojít k poranění miminka, kleště mohou poranit pochvu.

Manuální vyšetření dělohy a vybavení placenty

Manuální vyšetření dělohy a vybavení placenty se nedoporučuje rutinně provádět, ale v některých případech to může pomoci, např. když se placenta dlouho neodlučuje.

Odsávání novorozence

Rutinně se nedoporučuje, ale pokud není plodová voda čirá nebo novorozenec nezačne spontánně dýchat, může odsátí pomoci.

Císařský řez

Je velká břišní operace, která může být v některých případech nutná. Mějte na paměti, že je to plnohodnotný porod, který není vaším selháním. Důvody k němu mohou být různé, např. preeklampsie matky, příčná poloha miminka, akutní tíseň plodu, …

I v případě císařského řezu je dobé mít připravená svá přání související s operací. Jaký typ anestezie preferujete, koho byste si přála na operačním sále, zajistit kontakt kůže na kůži hned po porodu nebo určit osobu, která bude tento kontakt udržovat, když vy nebudete moci.