Porod je děj, při kterém dítě spolu s placentou a plodovými obaly opouští organismus matky a dělohu.

Já se zaměřuji na fyziologický porod zdravých rodiček, můžeme ho také nazvat porod přirozený nebo normální. Co tedy uvažuji pod pojmem fyziologický porod:

 „Normální fyziologický porod je takový porod, který je výsledkem vrozené schopnosti matky a plodu rodit a narodit se. Je na nejvyšší míru pravděpodobné, že takový porod bude bezpečný, protože při něm nedochází ke zbytečným zásahům, které by normální proces narušovaly. U některých žen a plodů může dojít ke komplikacím, které si vynutí pozornost a zásah lékařů pro udržení bezpečí a zdraví matky a plodu. Avšak podpora normálního fyziologického procesu, i za přítomnosti takových komplikací, přispívá k dosažení nejlepších výsledků pro matku a dítě,“ říká kniha Těhotenství laskavě, s respektem a prakticky.

Při takovém porodu se porodní proces rozbíhá samovolně a samovolně také pokračuje, dítě i placenta se rodí vaginálně, dochází k přiměřené krevní ztrátě, matka a dítě jsou po porodu v bezprostředním tělesném kontaktu, s přestřižením pupečníku se čeká, až pupečník zbělá a ochabne a kojení je zahájeno brzy po porodu.

Porod je vrcholným zážitkem sexuálního života ženy, proto je pro jeho hladký průběh dobré zařídit takové podmínky jako při milování – klidné prostředí, přítmí, jemné dotyky, smích, láska, soukromí… Důležité je, aby se rodící žena cítila v bezpečí a nepozorovaná, aby byl podporován hormonální orchestr, který porod doprovází. Přesný mechanismus tohoto orchestru nám stále není znám, ale pokusím se popsat takové fungování hormonů, které známe.

Hormony během porodu

Oxytocin

Aby mohly vzniknout děložní stahy, musí podvěsek mozkový začít produkovat hormon oxytocin. Tento hormon se vylučuje během sexuální aktivity, orgasmu, porodu a kojení. Způsobuje pocity lásky a altruismu.

Oxytocin se tvoří v hypotalamu a skladuje se v zadním laloku hypofýzy, odkud se v pulzech uvolňuje. Je důležitým hormonem rozmnožování a řídí vypuzovací reflexy – ejakulaci spermatu, vytlačení plodu při narození, odchod placenty a po porodu spouštění mléka při kojení.

Způsobuje také pravidelné kontrakce dělohy a jeho koncentrace stoupá s tím, jak miminko sestupuje. I po narození miminka zůstává hladina oxytocinu vysoká, vrchol nastává při porodu placenty a poté postupně klesá.

Beta-endorfiny

Beta-endorfiny jsou přirozené opiáty. Vylučují se také z podvěsku mozkového a jejich vyšší koncentrace se vyskytují během sexu, těhotenství, porodu a kojení. Uvolňují se ale i při uvěznění nebo bolesti. Tehdy působí jako analgetika a potlačují imunitní systém. Tento účinek je nejspíš důležitý k tomu, aby imunitní systém ženy nebojoval proti plodu, jehož genetický materiál je pro tělo cizí.

Beta-endorfiny mají dosud plně nepoznaný vztah s dalšími hormonálními systémy. Beta-endorfiny zajišťují uvolňování prolaktinu, díky kterému se prsy připravují na tvorbu mléka, a zároveň napomáhá poslední fázi zrání plic miminka. Beta-endorfiny jsou důležité při kojení, maximální koncentrace se dosahuje běhen 20 minut kojení a nalézají se i v mateřském mléku. Způsobují tak potěšení a vzájemnou závislost u matky i dítěte během jejich vztahu.

Adrenalin a noradrenalin

Známé také jako katecholaminy nebo hormony „bojuj nebo uteč“. Vylučují je nadledvinky jako reakci na stres typu strach, úzkost, hlad, zima nebo vzrušení.

Během první doby porodní jejich vysoká koncentrace tlumí tvorbu oxytocinu a zastavuje porod. Snižují tok krve v děloze a placentě, tedy i k miminku. Savci v divočině v případě nebezpečí zastaví porod a přesměrují tok krve k hlavním svalovým skupinám, aby samice mohla utéct a v bezpečí pak porodit.

Žena v případě vysoké hladiny katecholaminů může prožívat delší porod a negativní změny v srdeční akci miminka. Pokud však porod probíhá fyziologicky a nerušeně, rychlý vzestup katecholaminů, hlavně noradrenalinu, aktivuje reflex závěrečného vypuzení miminka z pochvy. Matka zažívá rychlý vzestup energie, je nabuzená a připravená. Může zažívat strach, zlost nebo rozrušení. A katecholaminy způsobí několik velmi silných kontrakcí, které povedou k snadnému porození miminka.

Po porodu koncentrace katecholaminů rychle klesá. Matka jako důsledek může cítit třes a chlad. Velmi důležité je teplé prostředí, protože pokud by přetrvávaly vysoké hladiny katecholaminů kvůli chladu, docházelo by k inhibici oxytocinu a následnému zvýšení rizika poporodního krvácení.

Miminko má také vysoké hladiny katecholaminů, které ho chrání během porodu před následky hypoxie. Po jeho narození zajišťují, aby miminko bylo bdělé a čilé při prvním kontaktu s maminkou. Po nerušeném porodu se kontaktem kůže na kůži zklidňuje a koncentrace katecholaminů rychle klesají stejně jako u maminky.

Prolaktin

Prolaktin známý jako hormon mateřství je hlavním hormonem pro tvorbu mateřského mléka a kojení. Jeho hladina stoupá během těhotenství, ač je tvorba mléka až do porodu placenty hormonálně potlačena. Během porodu a okamžikem narození jeho koncentrace vzroste. Prolaktin je také hormonem poslušnosti a poddanosti. Ve vztahu ke kojení tyto efekty aktivují matčinu ostražitost a pomáhají tak naplňovat potřeby miminka jako první. I miminko v děloze vytváří prolaktin, jeho vysoké množství je přítomno v plodové vodě a je děložního nebo placentárního původu. Funkce prolaktinu u miminka nejsou známy.

Jak je zmíněno na začátku článku, je dobré snažit se podporovat přirozený proces porodu a vyplavování výše zmíněných hormonů, které proces porodu maximálně podporují. Zároveň je třeba mít na paměti, že situace se může kdykoli změnit a do porodu může být vhodné nebo dokonce nutné zasáhnout.

Neupínejte se proto k fyziologickému porodu za každou cenu, ale buďte připravená na různé situace. Aby byl zážitek z porodu co nejlepší, je třeba podporovat jeho přirozený průběh a brát ohledy na přání rodící ženy a všechny zásahy s ní konzultovat, pokud je to možné. Samozřejmě je také nutné uvažovat o ohledech na rodící se miminko. Jeho zájmy jsou ale obvykle shodné se zájmy jeho matky.