Když vás bolí hlava, máte několik možností, jak to řešit. Můžete si vzít lék proti bolesti a potlačit tak symptomy. Můžete se také zamyslet nad tím, proč vás hlava bolí a změnit své chování, aby vás nebolela (např. dlouho koukám do počítače, tak ho raději vypnu a jdu si odpočinout). A také můžete oba přístupy zkombinovat – nejprve si vzít prášek, aby se vyřešil akutní problém a zároveň se zamyslet, co bolest způsobilo a příště tomu zkusíte předcházet.
Podobné je to i s přístupy k porodu a narození dítěte. Každý má jiné preference. V knize Co je pro mě dobré od Sary Wickham se dočtete o třech přístupech k porodu a narození – technokratickém, humanistickém a holistickém.
Technokratický přístup
Technokratický přístup převládá ve většině industrializovaných společností. Na tělo pohlíží jako na stroj, který je třeba udržovat v chodu vhodnými zásahy odborníka. Diagnóza a léčba probíhají ve směru zvenku dovnitř. Odpovědnost leží jakoby na odborníkovi, pacient je brán jako subjekt léčby.
V oblasti porodu je tak hojně využíváno technologií jako je ultrazvuk nebo elektronické monitorování plodu. Méně už se pohlíží na pocity matky.
Jistě je velmi důležité postupovat podle metod, jejichž výsledky potvrzují výzkumy. Nelze ale psychickou stránku věci z rozhodování zcela vyloučit.
Humanistický přístup
V humanistickém přístupu je člověk chápán jako celek a zohledňuje se jeho fyzická i psychická stránka. Při diagnóze a léčbě se využívají jak informace „zvenku dovnitř“ (např. ultrazvuk), tak informace „zevnitř ven“ (znalost pacientovy situace).
Využívá vědu a technologii, ale zároveň je otevřen i alternativním přístupům, kombinuje jejich přínosy a finální rozhodnutí vždy komunikuje s pacientem. Odpovědnost za rozhodnutí tu sdílí lékař s pacientem/ klientem.
Holistický přístup
V rámci holistického přístupu je tělo uvažováno jako energetický systém, který je ve vztahu s jinými energetickými systémy. Zpochybňuje technokracii a její představu oddělenosti a ukazuje, že pro všechno neexistuje jednoduché, lineární vysvětlení.
Zaměřuje se na léčení celého člověka přístupem „zevnitř ven“. Na prvním místě stojí individuální péče a veškeré rozhodování a zodpovědnost leží na člověku v péči či v léčení. Každý sám je zodpovědný za svou situaci.
Věda a technologie jsou také ceněny a využívány, ovšem jen tehdy, když je to nutné a vhodné, ne jako standardní přístup.
Pohledy na péči o těhotné a rodící ženy
V předporodní a porodní péči potkáváme všechny výše zmíněné přístupy.
Nejrozšířenější je technokratický přístup, kdy lékaři říkají ženám, jak se v těhotenství a při porodu chovat, co vše podstupovat a ženy nemají mnoho prostoru pro diskuzi.
Humanistický či holistický přístup najdeme převážně v modelu péče porodních asistentek.
Často však dochází k mísení těchto přístupů. Ne všichni lékaři jsou čistí technokraté, ale jsou i tací, kteří jsou otevření humanistickému přístupu. A ne všechny porodní asistentky mají humanistický či holistický přístup.
Proto v porodní péči dbejte na výběr poskytovatelů této péče. Ptejte se na vše, co vás zajímá a pokud nebudete spokojené nebo budete mít nepříjemný pocit, nebojte se poskytovatele péče změnit.
Napište komentář