Období vděčnosti u mě

Praktikujete vděčnost?

Třeba každý večer před spaním nebo ráno po probuzení – říct si tři věci, za které jsem ve svém životě vděčná.

Já jsem si jednu dobu vedla i deník vděčnosti. Prostě miluju zapisování. A musím říct, že je to velmi mocná praxe. Člověk si tak uvědomí spoustu věcí, které v běžném provozu přehlíží nebo si nestíhá uvědomit.

Prohlubuji svůj vztah s všímavostí

Kdysi jsem tu psala, že jsem v ročním výcviku mindfulness. Ten před rokem skončil a přinesl mi mnoho aha momentů i přátel. Hlavně prohloubil můj prožitek bezpečí v těle i ve světě.

A já jsem nyní hluboce vděčná, že se mi podařilo nastoupit výcvik pokračující – somatic mindfulness. Všímavost přes tělesné prožívání. Čeká mě během následujícího roku celkem 15 dní intenzivně zaměřených na všímavost. Moc se na to těším a jsem zvědavá, co nového mi to přinese do života.

Dovnitř – první zastavení

První intenzivní setkání již proběhlo a bylo to vyživující. Ukázalo se tu, že neviditelná práce umí být stejně náročná (a někdy možná i náročnější) než ta fyzická.

A proto je velmi důležité znát sebe a svůj nervový systém a včas vyrovnávat jeho aktivitu pasivitou, aby se dostával co nejvíce do rovnováhy. Krátkodobé vychýlení je v pořádku, ale to dlouhodobé už může přinášet problémy. Krásně si o nich můžete počíst např. v knize Přetíženy.

Není tak důležité CO, ale JAK děláme

Tohle „moudro“ bylo hlavním pochopením těchto tří dnů s všímavostí k tělu. Všechny činnosti, které během dne děláme mají svůj důvod a jsou důležité. Některé však vykonáváme rády, jiné s odporem. A právě ten odpor nám mnohdy odebírá drahocennou energii. Ani ne tak ty konkrétní činnosti.

Díky všímavosti se mi povedlo rozklíčovat, ke kterým činnostem mám odpor. A pomalu se mi ho daří přijímat. A on se snižuje. Energie přibývá. Pomalu, ale jistě.

Odvaha – moje aktuální téma

Když je nervový systém v zóně bezpečí, tedy je regulovaný, tělo má prostor zapnout regenerační procesy. A my jsme otevření velmi cenným kvalitám jako je zvědavost, hravost, tvořivost, radost, laskavost, vděčnost, soucit nebo klid. Taky otevřenosti nebo odvaze.

Když máme pocit, že nás honí tygr, nebo máme prostě strach, pro tyto ctnosti není prostor. A proto je skvělé kultivovat pocit bezpečí, aby se tento prostor začal pomalu vytvářet.

Se mnou to můžete zkusit během Chvilky pro sebe, kde postupně objevujeme všímavost a prozkoumáváme svoje tělo a prožívání.